Šikland je za námi
Závod v Šikladnu byl skutečně pro silné nátury a přinesl spoustu dramatických okamžiků. Uklouzaná, zledovaťelá trať a teploty pod bodem mrazu trápily zejména motorkáře, ale i auta měla co dělat aby se na trati srovnala a vešla do vytyčených parametrů trati. Nejedna ohrada v Šiklandu tak doznala jisté újmy a ne všechna zeleň se po zimě opět probere k životu. V naší kategorii aut amatér se dostavili tři posádky ze špičky šampionátu. Z první pozice Fabio tým s Mitsubishi te třetí RO tým s AREm a na druhé my. Ztráta tří bodů na titul a náskok osmi bodů na udržení druhé pozice nám připravil složitou situaci kdy jsme titul mohli získat, ale při fatální chybě také v žebříčku klesnout.
Na startu jsme byli až na chvostu startovního roštu a tak pozice nebyla nejvhodnější pro útok na čelní příčky. Proto jsme vyčkali jaké tempo nasadí soupeři a vyhodnotili zda jej chceme akceptovat. Mitsibishi opět vyrazilo jako střela a bylo jasné, že pokud nebudou muset do depa tak nemáme šanci jejich dieselák o objemu více než 3 litry stíhat. Aro jelo našim tempem, ale byly úseky kde jsme cítili, že bychom chtěli a mohli jet rychleji. Po třech kolech nátlaku nám Aro udělalo skulinku, kterou jsme se prodrali a ani netušili, že v tu chvíli se dostáváme do vedení. Mitsubishi si totiž dalo velmi krátkou opravičku v depu.
My jsme si kroužili svoje tempo, ale po chvíli se začínalo ozývat hlasité bouchání od řízení a já tušil, že opět odešel pomocný domek řízení a budeme muset spravovat. Hlásili jsme vysílačkou do depa ať nám vše připraví, ale na druhém konci bylo chvíli ticho a my projeli kolem vjezdu do depa aniž by bylo připraveno na opravu. taková zastávka by nás zdržela více než je nutné a tak jsme se rozhodli ještě jedno kolo dát než kluci vše připraví. Rozumné rozhodnutí jak opravu zkrátit se záhy ukázalo jako fatální a v jednom strmém výjezdu řízení prasklo a my byli rádi, že jsme se nekutáleli dolů. Bylo jasné, že o titul již nebojujeme, ale je nutné se vrátit na trať a pojistit si titul vicemistra. Kdyby totiž aro vyhrálo a my neměli alespoň 33% nájezdu jejich km, přidělené body za třetí místo by se nám podělili dvěma my tak ztartili 10 bodů. Ti kteří si pamatují že náskok byl jen 8 pochopí proč jsme zběsile vše potřebné sprintem přenesli z depa na trať a 30 minut přímo na trati opravovali. Tým fungoval skvěle a díky obětavosti všech jsem měl poškozené díly brzy vyměněné a vraceli jsme se na trať. Strategie se v tu chvíli změnila. Najezdit poklidně dost an to aby nám body za třetí místo zůstali celé. Takto jsme kroužili všechny tři posádky vyrovnaně i dále a víceméně už jen čekali zda někdo neodpadne.
Stáhnout náskok několika kol rychlejší jízdou již bylo nemožné. A tak když jsme viděli, že do konce závodu zbývá půlhodina a ztráta na druhé místo jsou 4 kola což nám trvalo cca 36 minut bylo jasné, že pořadí už se ani v případě defektu soupeřů nezmění. Rozhodli jsme se tedy šetřit techniku a uvolnit místo na trati autům z ostatních kategorií, které také bojovali o své tituly.
